Nízké teploty jsou zde a jak je snášejí teplomilná zvířata.
Jak se zvířata a lidé vypořádávají s nízkými teplotami
Rtuť teploměru klesla k - 16°C, to není příjemné pro žádného teplomilného tvora. Na tyto situace musíme být připraveni a to i přesto, že jsme se v posledních letech s mrazivými dny často nesetkávali.
Zvířata, jejichž původní domovinou jsou tropické oblasti, jsou náchylná k nízkým teplotám. V době kdy rtuť teploměru klesne do mínusových hodnot jsou všichni primáti ponecháni ve vnitřních ubikacích s udržovanými teplotami v rozmezí 18°C až 28 °C. Záleží na druhu a potřebách zvířat. Nejnáchylnější jsou malé drápkaté opičky, ale sníh nevyhledává ani šimpanz Bongo. Pokud bychom do ubikací nezahnali gibony, byli by schopni sedět venku i přes noc. Některá zvířata jsme museli do expozic nalákat.
Obdobně je na tom hroch, který má vyhřívaný bazén a souš a mrazivé dny sleduje z okna. Do výběhů se nedostanou ani zebry a africké antilopy a to hlavně z důvodu možného uklouznutí a poranění. I oni jsou ve stájích.
Zima, chlad a sníh dělá radost zvířatům z chladnějších oblastí. Lamy, rysi a medvěd si mráz doslova užívají.
U šelem je situace trochu jiná. Pro ně není pobyt na sněhu a v chladu problém, pokud si mouhou zalézt do vnitřních ubikací kde se ohřejí. V období výrazného poklesu teplot dochází u zvířat ke zvýšené spotřebě tukových zásob a tak je i krmná dávka navyšována.
Mráz velmi komplikuje práci ošetřovatelům. V ubikacích, kde je uvnitř teplo a venku mínusové hodnoty, dochází vlivem rošení k přimrznutí dvěří a šupáků, zamrznutí zámků do skladů nebo vody v napaječkách. Občas stávkují stroje, které nejdou nastartovat a jiné podobné komplikace.