Pavián babuin

Pavián babuin je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovitých. Má tři poddruhy.

Velikostí mezi paviány se řadí na druhé místo. Barva srsti je hnědá někdy se může zdát až zelená. Proto se jim také říká zelení paviáni nebo také psí opice. Vydávají totiž zvuky velice podobné psímu štěkotu. Jako většina primátů jsou vybaveni špičáky, kterými při zívání zastrašují případného predátora. Tlupu o počtu 20 - 100 jedinců tvoří dospělí samci a samice s mláďaty. Dokáží vytvořit loveckou taktiku a skolit i menší antilopu nebo jiný druh primáta. Po většinu dne se pohybují po zemi a na noc hledají úkryty v korunách stromů.

Biotop

Obývá galeriové i řídké lesy kterým dává přednost, lze se s nim setkat i v savanách. Nežije v horských oblastech, preferuje prostředí s dostatkem vody.

Rozšíření

Žije v oblasti střední Afriky od pobřeží Angoly po pobřeží Mosambiku a dále žije v Zambii, Tanzanii, Keni a Somálsku.

Potrava

V potravě se řadí mezi všežravce, konzumují plody, listy, pupeny, traviny, kořínky, různé hlízy, hmyz, vejce i menší obratlovce. Jsou zaznamenané případy, kdy pořádali lov na zajíce, kočkodany obecné nebo komby ušaté.V zoo jsou krmeni 2x – 3x denně velmi kvalitní potravou, která se skládá až z deseti druhů ovoce a zeleniny a je doplněna o vařené brambory, mléčné výrobky, pečivo, vařené maso a vejce, těstoviny nebo rýži ,piškoty, ořechy,sušené ovoce a o tzv. okus (větve listnatých stromů).Denní krmná dávka v zoo se pohybuje mezi 2 -2,5kg na jedno zvíře.

Rozmnožování

U paviánů babuinu má každý samec možnost se spářit se samici, pokud ho příjme. Období říje trvá u samice 32 dnů, za tu dobu se samice spáří s několika samci. Březost trvá 175 až 180 dnů, pak se rodí zpravidla jedno mládě o váze 850 g. Po narození je na matce zcela závislé, matka ho kojí asi rok.