Též zvaná jako kobra kaspická. Tento druh patří mezi vzácnější hady, jejich populace ubývá, hlavně díky ubývajícímu biotopu.
Mláďata bývají světle šedá, vybledlá s příčnými světlými a tmavými pruhy, které během dospívání zmizí. Dospělci mohou být světle či tmavě hnědé až šedivé. Nemají na kápi žádný znak ani skvrny.
Jsou to denní hadi, avšak v teplých měsících (červenec, srpen) jejich aktivita je spíše soumračná až noční. Jejich hibernace začíná na přelomu září a říjena až do března a dubna, většinou v norách hlodavců nebo skalních prasklinách. Jedná se o pozemní druh, ale umí také lézt po stromech a plavat. Patří mezi rychle se pohybující a obraný hady. Tento druh je velmi agresivní, při nebezpečí se postaví do klasického kobřího postavení, roztáhne kápi a pohybuje se ze strany na stranu.
Žijí ve vyprahlých a polosuchých, skalnatých nebo kamenitých podhůřích obvykle pokrytých křovinami. Drží se poblíž vody, kde hledá potravu. Její výskyt je až do 2.000 m n. m.
Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, severní a východní Afghánistán, Kašmír, severovýchodní Írán, severní polovina Pákistánu, Himáčalpradéš v Indii
Živí se malými savci, obojživelníky a ptáky či jejich vejce.
Začátek rozmnožování začíná v květnu pářením. V červenci samice kladou 6 - 19 vajec do nor hlodavců. Mláďata se líhnou po 60 - 65 dnech inkubace. Jako ostatní druhy kober, po vylíhnutí jsou samostatná a plně jedovatá.
Průměrná délka se pohybuje mezi 100 cm.
V roce 2016 jsme si zařídili transport několika druhů kober z Floridy. Kobra středoasijská patří mezi ně. Bohužel zatím bez úspěšného rozmnožení. V zoologických zahradách nejsou téměř vůbec chovány. V evropských zoo je chováme pouze my.
Třída | Plazi (Reptilia) |
Řád | Hadi (Serpentes) |
Latinský název | Naja oxiana |
Umístění v ZOO | Pavilon s jedovatými plazy Venomous |