Kobra filipínská je podsaditý had střední délky, který je schopný plivat jed.
Tělo dospělců je zbarvené od světle hnědé po tmavě hnědé až olivové. Elipsovitá hlava je mírně odlišná od krku. Oči jsou středně velké s tmavě hnědými a kulatými zorničkami. Mláďata jsou tmavší a nevýrazný.
Řadí se mezi pozemní druhy. Aktivní je v noci. Během dne se ukrývá před vysokými teplotami v norách, skalních štěrbinách či pod vegetací. V případě ohrožení zvedají přední část svého těla a roztahují typickou kápi. K obraně i lovu jim slouží jed, který doplivnou na vzdálenost okolo 3 metrů. Predátoři tohoto druhou jsou hlavně lidi, draví ptáci, kobry královské a mangusty.
Jed kobry filipínské patří mezi nejtoxičtější mezi druhy Naja. Příznaky uštknutí způsobují bolest hlavy, nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, závratě a potíže s dýcháním.
Nízko položené pláně a zalesněné oblasti. Vyskytuje se poblíž vodních toků a vodních ploch. Obvykle do nadmořské výšky 1.000 metrů.
Severní část Filipín, na ostrovech Luzon, Mindoro, Catanduanes a Masbate. Na ostrovech Calamianes a Palawan není její výskyt potvrzený.
Živí se převážně malými savci, žábami, ještěrky, dokonce i vejce či ptáky, ale nepohrdne i menšími druhy hadů.
Informace o reprodukci nejsou příliš známá. Pravděpodobně se rozmnožuje po celý rok. Samice klade 10 - 20 vajec, které se líhnou po 70 - 90 dnech.
Průměrná délka tohoto druhu je 100 cm, může však dorůst do délky 160 cm.
Tento druh chováme od roku 2016, kdy k nám docestovala 2 mláďata: samec a samice. V roce 2021 se nám podařilo úspěšné spojení, ze kterého samice zabřezla a nakladla několik vajec. Zdravá byla pouze 3, z nichž se vylíhla mláďata.
Téměř ohrožený druh podle Červeného seznamu IUCN.
Červený seznam IUCN- Naja philippinensis
Zařazen do II. kategorie CITES.
Třída | Plazi (Reptilia) |
Řád | Hadi (Serpentes) |
Latinský název | Naja philippinensis |
Umístění v ZOO | Pavilon s jedovatými plazy Venomous |