Největší žijící hlodavec s mírumilovnou povahou.
Žije ve skupinách, složených z jednoho samce a několika samic různého stáří, páří se s každou z nich. Lze potkat i skupinu složenou z několika desítek zvířat.
Přes den se kapybary ukrývají a za soumraku se vydávají za potravou. V období sucha se shromažďují u zbylých vodních nádrží a chovají se k sobě tolerantně. Se stoupající vodní hladinou jednotlivé skupiny migrují do okolní vegetace, kde si dominantní samci značí svá teritoria sekretem pachových žláz uložených u kořene nosu. Jsou poměrně plaché a žijí ve skupinách na březích řek. Jsou to výborní plavci.
Velmi často bývají na jídelníčku šelem, anakond a kajmanů. Lídé je loví pro maso a pro kůži. Navzdory lovu je však počet kapybar ve většině oblastí dosud relativně velký. Honáci dobytka ve Venezuele často kapybary loví jen pro zábavu, aby vyzkoušeli rychlost a obratnost svých koní. Ve Venezuele se experimentuje s farmovým chovem kapybar pro maso. Maso kapybar je chutné a bohaté na proteiny, v Jiźní Americe je pokládáno za postní pokrm.
Okolí řek bohatých na travní porost.
Od Panamy po severní Argentinu.
Trávy, vodní rostliny, listy stromů a keřů, ovoce a zelenina.
Délka březosti 140 – 160 dní, 1 8 mláďat.
10 - 12 let
Délka 100 - 130 cm, váha 50 - 70 kg.
Málo dotčený druh podle Červeného seznamu IUCN.
Třída | Savci (Mammalia) |
Řád | Hlodavci (Rodentia) |
Latinský název | Hydrochoerus hydrochaeris |
Umístění v ZOO | Výběh pro zvířata amerického kontinentu |