Jak se daří dvoreckým lvům v Mexiku

Mesfin a Shina se úspěšně adaptují na nové prostředí, mexický vzduch a slunce.


Jak se daří dvoreckým lvům v Mexiku
Celkem 52 článků z rubriky: Příběhy zvířátek
předchozí článek
Odjezd lvů do Mexika
další článek
Konec chovu vlků

Spokojenost, odpočatost,... tak dnes po více jak týdnu odloučení od skupiny působí pohled na naše dva lvy. Několik dnů pobudou v karanténě a pak je čeká přesun do nového zázemí.

Už jsme tomu nechtěli věřit a nakonec vše klaplo. Po téměř ročním vyjednávání, odkládání, komunikace a přípravách se v úterý 11. ledna vydali na cestu dlouhou 11 200 km. Řeč je o dvou "lvíčatech" narozených v ZOO Dvorec.

Mesfin, samec lva jihoafrického bílého, narozeného 4. května 2017 v ojedinělém vrhu paterčat, odchovaných přirozeně s rodiči. Dnes je již dospělým lvem vyznačujícím se mimořádným vzrůstem (250 kg), silným hlasem a někdy nevrlou náladou. Lvi jihoafričtí jsou největší subspécií lva pustinného, jejich výška a váha se přirovnává k největší kočkovité šelmě tygru ussurijskému.

Shina, samice lva pustinného (východní forma), narozená 19.ledna 2017, po porodu odvržena matkou, péči převzali ošetřovatelé. Lvíče, u kterého ůspěšně proběhl ve stáří 9 měsíců mimořádný chovatelský experiment se zařazením do skupiny lvíčat odchovaných přirozeně. Velká bojovnice a silná lvice s neskutečně mírnou povahou si získala i přes svůj podstatně menší vzrůst dominantní postavení a respekt ostatních lvic.

Proč právě Mexiko? Mexický stát leží v oblasti silně připomínající podnebné pásmo afrického kontinentu. Střídají se zde období sucha a deště, rostou zde podobné keře a stromy a také pro dobré reference na provozovatele Santuaai parku.

Lvi ani jiné kočkovité šelmy narozené v lidské péči nelze reintrodukovat do místa přirozeného výskytu. Brání tomu mnoho aspektů od zařazení do skupiny ostatních lvů, absence tolerance parazitů nebo neznalost hledání potravy a vody.

Náročný transport započal ve dvorecké zoo v úterý 11. ledna s rozedněním a pokračoval přes letiště v Amsterdamu s cílem v Mexico city do nočních hodin 12. ledna. Odtud ještě přesun do parku, vyložení, zdravotní kontrola a začátek nového života. Nebudou zde žít sami. Spolu s dalšími dvěma lvicemi budou tvořit skupinu, dýchat mexický horký vzduch a snad se také radovat z nové generace lvů.

Pro chovatele nebylo loučení se lvy ani trochu jednoduché, ale jejich přemístění bylo důležité pro zachování čistoty krve ve skupině a obrovským milníkem v historii zoo. Zároveň se jevilo jako nejvhodnější v udržitelnosti chovu. Zbylé čtyři lvice si na nového samce ještě chvilku počkají.

Také potěší, že už i v tak vzálené zemi jakou je Mexiko, vědí, že v České republice leží malá zoologická zahrada s chovem geneticky zajímavých zvířat.

Držte jim palce!!!