Pásovec štětinatý

Jeden z největších a nejpočetnějších pásovců z Jižní Ameriky obývá spolu s kosmany pavilon drápkatých opiček.Své jméno získal dle krunýře, který se skládá z několika pohyblivých pásů a je celý pokryt chlupy připomínajícími štětiny.

Na předních končetinách má silné drápy, které mu slouží k vyhrabávání nor a hledání potravy. Na jídelníčku má převážně hmyz, malé savce a nepohrdne mršinami. 

V zajetí se může dožít až 30 let. Rozmnožuje se na jaře, březost trvá 65 - 75 dní, samice rodí zpravidla 2 mláďata která mají při narození ještě měkkou kůži, krunýř jim ztuhne až později. Po 14 dnech otevírají oči a mateřské mléko sají ještě dalších 50–80 dní. Mladí pásovci dospívají ve věku 9 měsíců. Samice může mít za rok i dva vrhy.

Pásovci patří mezi chudozibé, přesto mezi suchozemskými savci mají největší počet zubů, a to 96 - 104. Jedná se totiž o zuby, které jsou ochuzeny o sklovinu.